Drážďany (Dresden)
Drážďany (,, původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko. Město, v němž žije obyvatel, disponuje postavením městského okresu . Drážďany jsou druhým největším městem Saska po Lipsku a sídlí zde státní vláda, zemský sněm a další úřady. Kromě toho jsou zde soustředěny četné saské vzdělávací a kulturní instituce, mezi nimi Technická univerzita v Drážďanech, Vysoká škola techniky a ekonomie, Vysoká škola výtvarných umění a Vysoká hudební škola Carla Marii von Webera. Město na Labi je dopravním uzlem a hospodářským centrem stejnojmenné metropolitní oblasti, v níž žije na 750 000 obyvatel. Jedná se o jeden z ekonomicky nejdynamičtějších regionů Německa, v němž hrají klíčovou roli inovace a moderní technologie jako např. informační technologie a nanoelektronika. Značnou přidanou hodnotu mají v oblasti Drážďan rovněž obory jako farmacie, kosmetika, strojírenství, stavebnictví, potravinářství, optický průmysl, služby, obchod a cestovní ruch.
Již v době kamenné existovala na březích Labe první sídliště. První písemná zmínka o Drážďanech se dochovala v jedné listině z roku 1206. Na konci 15. století učinil panovnický rod Wettinů město sídlem své vlády, a tím i rezidenčním městem saských kurfiřtů a králů. V roce 1685 byly někdejší Staré Drážďany na severním břehu Labe zničeny velkým požárem. Následně zde bylo vystavěno „nové královské město“ (dnešní Vnitřní Neustadt) s velkolepými budovami v barokním slohu, čímž získala tato část města svou dnešní podobu. V roce 1694 započala vláda kurfiřta a polského krále Fridricha Augusta I. – známého také jako „August II. Silný“ (1670–1733). Pod jeho patronací se Drážďany rozvinuly v umělecké a kulturní centrum. Když za sedmileté války město napadli Prusové, ztratilo Sasko svoje mocenské postavení. V roce 1918 přestala existovat dosavadní monarchie a Drážďany jsou od té doby (s výjimkou let 1933–1945 a 1952–1990) hlavním městem Svobodného státu Sasko.
Mezinárodně známé jsou Drážďany četnými stavebními památkami, jako je barokní Zwinger, význačnými muzei, jako je Galerie starých mistrů, a slavnými hudebními tělesy, např. nebo chlapecký sbor. Drážďanské Staré město, zničené bombardováním, bylo z části rekonstruováno a poskytuje tak svědectví o různých architektonických epochách. Vedle Zwingeru je to např. Frauenkirche na náměstí Neumarkt, Semperova opera, Katedrála Nejsvětější Trojice a Rezidenční zámek, sídlo saských kurfiřtů a králů. Drážďanský Striezelmarkt, založený v roce 1434, je jedním z nejstarších a nejznámějších vánočních trhů v Německu. Drážďany, nazývané také „Florencie na Labi“, což původně souviselo především s uměleckými sbírkami, se vyznačují jak barokní a středomořsky stylizovanou architekturou, tak i malebnou a klimaticky příznivou polohou v údolí Labe.
Již v době kamenné existovala na březích Labe první sídliště. První písemná zmínka o Drážďanech se dochovala v jedné listině z roku 1206. Na konci 15. století učinil panovnický rod Wettinů město sídlem své vlády, a tím i rezidenčním městem saských kurfiřtů a králů. V roce 1685 byly někdejší Staré Drážďany na severním břehu Labe zničeny velkým požárem. Následně zde bylo vystavěno „nové královské město“ (dnešní Vnitřní Neustadt) s velkolepými budovami v barokním slohu, čímž získala tato část města svou dnešní podobu. V roce 1694 započala vláda kurfiřta a polského krále Fridricha Augusta I. – známého také jako „August II. Silný“ (1670–1733). Pod jeho patronací se Drážďany rozvinuly v umělecké a kulturní centrum. Když za sedmileté války město napadli Prusové, ztratilo Sasko svoje mocenské postavení. V roce 1918 přestala existovat dosavadní monarchie a Drážďany jsou od té doby (s výjimkou let 1933–1945 a 1952–1990) hlavním městem Svobodného státu Sasko.
Mezinárodně známé jsou Drážďany četnými stavebními památkami, jako je barokní Zwinger, význačnými muzei, jako je Galerie starých mistrů, a slavnými hudebními tělesy, např. nebo chlapecký sbor. Drážďanské Staré město, zničené bombardováním, bylo z části rekonstruováno a poskytuje tak svědectví o různých architektonických epochách. Vedle Zwingeru je to např. Frauenkirche na náměstí Neumarkt, Semperova opera, Katedrála Nejsvětější Trojice a Rezidenční zámek, sídlo saských kurfiřtů a králů. Drážďanský Striezelmarkt, založený v roce 1434, je jedním z nejstarších a nejznámějších vánočních trhů v Německu. Drážďany, nazývané také „Florencie na Labi“, což původně souviselo především s uměleckými sbírkami, se vyznačují jak barokní a středomořsky stylizovanou architekturou, tak i malebnou a klimaticky příznivou polohou v údolí Labe.
Mapa - Drážďany (Dresden)
Mapa
Státní území - Německo
Německá vlajka |
Rozloha Německa je 357 023 km², přičemž území státu se nachází v mírném podnebním pásmu. Podle úředních údajů mělo Německo k 30. září 2022 84,3 milionu obyvatel, což z něj činí nejlidnatější stát Evropské unie. Jeho populace ale již v letech 2003 až 2010 klesla kvůli dlouhodobě velmi nízké porodnosti, a to o skoro 800 000 obyvatel, takže až do roku 2012 bylo Německo jednou z mála západoevropských zemí s úbytkem obyvatelstva. Tento vývoj probíhá navzdory tomu, že Německo je zároveň domovem třetí největší populace imigrantů na světě. Výsledek sčítání lidu 2011 znamenal snížení dosavadního úředního odhadu stavu obyvatelstva o zhruba 1,1 miliónu lidí. Německo je co do absolutního počtu imigrantů zemí, která je nejvíce postižena současnou evropskou migrační krizí, zvláště v roce 2015.